Zdá se, že horkému počasí ze srpnového období na letošní rok odzvonilo. Co to znamená pro vaši zahradu? Že by méně práce? Ne, ne – v žádném případě. I v září je v zahradě pořád co dělat. Sice už pravděpodobně nestrávíte tolik času při zalévání, ale zaměstnávají vás další jiné aktivity. No a přesně jim budou věnovány následující řádky našeho již tradičního seriálu. Samozřejmě, něco z toho opět s ohledem na lunární kalendář pro pěstitele a zahrádkáře na září 2021.

Září začněte péčí o trávník

Věděli jste, že první tři zářijové dny jsou podle lunárního kalendáře pro pěstitele a zahrádkáře na rok 2021 jako stvořené pro sečení trávníku? Vyčleňte si proto v jednom z nich určitý čas na pobíhání vaší dvorovy pýchy sekačkou. Kromě toho můžete s blížícím se podzimem v rámci péče o váš trávník i podsít místa, která nejsou po létě v nejlepší kondici. Za následek to mohou mít obvykle silné sluneční paprsky či nezvaní škůdci. Není to ovšem nic, co byste s trochou travního osiva nezvládli.

Náš tip : Pro podsévání vypadlých míst vám doporučujeme použít v ideálním případě stejnou travní směs, z jaké vzešel i váš již existující trávník.

Mimochodem, kromě sečení a podsévání trávy můžete koncem září také nastartovat vertikutátor. Důvod? Vertikutace nejenže zbaví váš trávník starých trsů, nepěkných mechů a „otravného“ plevele, ale také trávník provzdušní a překysličí.

Zdroj obrázku: pixabay.com

První zářijový víkend ukončete sklizní ovoce

Následující dny po pozornosti, kterou jste věnovali vašemu trávníku, se můžete soustředit na sklizeň ovoce. Pochválil by vás za to i lunární kalendář pro pěstitele a zahrádkáře. Právě podle něj je totiž první zářijový víkend ideálním pro tuto aktivitu. Obírejte proto všechny odrůdy, které v této době dozrávají. Může jít například o jablíčka, hrušky, švestky či pozdější broskve. Co s tímto vším ovocem? Máte celou spoustu možností. Například, můžete vyvářet džemy, marmelády či dětské výživy pro ty nejmenší. Výbornou možností je i zavařování kompotů či zmrazování ovoce – například v podobě ledové dřeni, resp. uskladnění ovoce (zejména jablíček) v chladných a dobře větraných sklepech.

Pozor: Nezapomínejte ani na ovoce popadané pod stromy!

Zatímco napadené plody zlikvidujte v kompostu, případně něco z nich hoďte slepicím na vyzobání, přezrálé plody bez známek hniloby či jiného poškození můžete směle využít. Byla by totiž škoda jen tak je vyhodit. Jednou z možností je přímá konzumace. Z těch dalších bychom vyzdvihli možnost udělat džem či povidla – přirozeně popadané ovoce je totiž přezrálé a měkké – tedy jsouce k takovému zpracování. A samozřejmě, nelze opomenout ani sbírání spadaného ovoce do domácí pálenky. Vidíte? Možností máte hned několik!

Zdroj obrázku: pixabay.com

Pokračujte sázením a prací v zahradě

Podle lunárního kalendáře pro pěstitele a zahrádkáře na rok 2021 můžete odstartovat druhý zářijový týden sázením a rozličnou prací v zahradě. Vedle setí špenátu, salátu či česneku, tak nezapomínejte ani na pravidelné plenění plevele. Ano, i v deštivém podzimním období jí bude stále požehnaně. Potěší se jí však vaše slepičky. Pokud náhodou žádné nechováte, můžete ji dát přehnit na kompost, který později zapracujete do vašich záhonů.

Pozor: Česnek nesaďte na místa, kde jste během tohoto roku vypěstovali cibuli, brambory, pórek či jiný česnek!

Během září můžete stále ještě v zahradě i očkovat ovocné stromky. Ideálním je očkování broskví do jednoletých letorostů mandlových podnoží. Vyzkoušet však můžete i jiné druhy ovoce do vhodných podnoží. Pokud mají stromky dobrou mízu (kůra se snadno odlupuje), očkujte takzvaným T-řezem, kdy se z očka vylupuje veškerá zdřevnatělá část. Naopak, pokud vám kůra nejde dobře odlupovat, doporučujeme Forkertovo očkování, při kterém se řeže až do dřeva letorostů a na očkách se ponechává i kousek ze dřeva. Podrobné postupy výborně popisuje například pan Urbánek ve svém očkovacím videu, které je volně dostupné na YouTube.

Zdroj obrázku: pixabay.com

Nezapomínejte ani na okrasnou zahradu

Mysleli jste si, že během deštivého podzimu si nebudete moci odpočinout při okrasných květinách? Ale kdepak – právě naopak! Vždyť i lunární kalendář pro pěstitele a zahrádkáře na rok 2021 říká, že například takové 8. a 9. září je tím nejlepším časem na aktivity spojené s okrasnými květinami. Zabavte se proto například při vysazování skalniček, rozsazování a přesazování trvalek či dvouletých květin nebo vysazováním jehličnanů, stálezelených keřů a cibulovin menšího vzrůstu.

Náš tip : Když vám to počasí dovolí, druhý zářijový týden můžete završit dalším sečením trávy.

Zdroj obrázku: pixabay.com

Třetí zářijový týden = sklizeň ovoce a zeleniny

Samozřejmě, ovoce i zeleninu byste měli obecně sbírat tehdy, když ji potřebujete, resp. tehdy, když máte na ni chuť. Případně iv té době, kdy to podle zrání jednotlivé plody vyžadují. Z hlediska lunárního kalendáře je ale nejideálnějším časem na tyto činnosti právě třetí zářijový týden. Ano, ovoce jsme zmiňovali hned v prvním zářijovém týdnu, ale v tomto případě je doba ještě lepší. Nicméně, protože všechno důležité jsme o tomto tématu rozepsali o něco výše, nebudeme se znovu zbytečně opakovat.

Zdroj obrázku: pixabay.com

Na co si dát v zahradě během září pozor?

Největší riziko představuje v zahradě během září nejen mnoho tradičních a neúnavných škůdců, ale také přebytek vláhy. Kromě praskání a hnití mrkve může také zapříčinit hnilobu cukin a dýní různých druhů. Jelikož se jedná o zeleninu, jejíž plody dozrávají přirozeně položené na zemi, měli byste jim v deštivém počasí korigovat přísun vláhy. Pomoci si dokážete například starými destičkami podloženými pod jednotlivými plody. Zabráníte tak jejich přímému kontaktu s vodou a mokrou půdou. Cukety, dýně, mrkev ani petržel tedy zbytečně nepolévejte. Dělejte tak jedině v tom případě, kdyby bylo ve vašem oblasti mimořádně suché září.

Náš tip : Abyste předešli hnilobě mrkve a petržele, můžete hned na začátku září zkosit je nať.

Pokud chováte králíky, nevyhazujte ji do kompostu. Právě králíci si na ní totiž pochutnají. A nebojte se – petrželky pustí do října mladé výhonky natě, které si můžete směle zamrazit pro pozdější použití. Budou mnohem voňavější než ty staré. Každopádně, při sečení petrželky vám doporučuji ponechat pár petrželů „zarostlých“. Než vypěstujete nové výhonky, staré můžete stále používat například do nedělních vývarů, které jsou z nich náramně voňavé.

Zdroj obrázku: pixabay.com

Tip na závěr – co s nedozrálými rajčaty?

Teplých a slunečních hodin bude během září stále méně. Zamýšlíte se proto nad tím, co se spoustou nedozrálých zelených rajčat, která vám zůstala v zahradě? Otrhejte je a nechte je dozrát uvnitř – ideálně na co nejslunečnějším místě. Co třeba vnitřní parapet na západní straně vašeho domova? Mimochodem, někteří lidé si zelená rajčata dokonce i nakysle zavařují. I to je tedy jedna z možností, co udělat s nedozrálými plody.

Zdroj obrázků : pixabay.com